|
|
Foreign aid and the economy of Guinea
Bayo, Mamadou Sanoussy
Studie zkoumá hypotézu ekonomického růstu vedeného zámořskou pomocí; při kontrole otevřenosti obchodu a politik rozvoje infrastruktury. Zdroje dat pro studii pocházejí z výroční zprávy Světové banky a časový rámec studie je od roku 1992 do roku 2019. Analýza rozšířeného dickerova fullerova testu potvrdila, že proměnné politiky v časových řadách jsou na úrovni nestacionární; ale na první rozdíl stacionární. Kromě toho analýza Johannsenova kointegračního přístupu potvrdila, že všechny proměnné politiky v časových řadách koexistují v dlouhodobém horizontu nebo v dlouhodobém horizontu a že k provedení empirické analýzy dat se používá obyčejný nejmenší čtverec. Po empirické analýze výsledek ukazuje, že zámořská pomoc má negativní a významnou souvislost s ekonomickým růstem a rozvoj infrastruktury má negativní a nevýznamnou souvislost s růstem výstupu. Kromě toho má otevřenost obchodu pozitivní a významnou souvislost s růstem produktivity
|
|
|
Macroeconomic Responses of Emerging Market Economies to Oil Price Shocks: Analysis by Region and Resource Profile
Togonidze, S. ; Kočenda, Evžen
This study employs a vector autoregressive (VAR) model to analyse how oil price shocks affect macroeconomic fundamentals in emerging economies. Findings from existing literature remain inconclusive how macroeconomic variables fare towards shocks, especially in emerging economies. The objective of our study is to uncover if analysis by region (Latin America and the Caribbean, East Asia and the Pacific, Europe, and Central Asia) and resource intensity of economies (oil exporters, oil importers, minerals exporters, and less resource intensive). Our unique approach forms part of our contribution to the literature. We find that Latin America and the Caribbean are least affected by oil price shocks, while in East Asia and the Pacific the response of inflation and interest rate to oil price shocks is positive, and output growth is negative. Our analysis by resource endowment fails to show oil price shocks’ ability to explain huge variations in macroeconomic variables in oil importing economies. Further sensitivity analysis using US interest rates as an alternative source of external shocks to emerging economies establishes a significant response of interest rate responses to US interest rate in Europe and Central Asia, and in inflation in Latin America and the Caribbean. We also find that regardless of resource endowment, the response of output growth and capital to a positive US interest rate shock is negative and significant in EMs. Our results are persuasive that resource intensity and regional factors impact the responsiveness of emerging economies to oil price shocks, thus laying a basis for policy debate.\n
|
|
|
The Inflation-Output Variability Relationship in the CEE countries: A Bivariate GARCH Model
Kubovič, Jozef ; Čech, František (vedoucí práce) ; Červinka, Michal (oponent)
Táto práca sa zaoberá analýzou vzťahu variability inflácie a produkcie, a taktiež kauzálnymi vzťahmi medzi infláciou, rastom produkcie a ich neistotou v regióne strednej a východnej Európy počas obdobia ekonomickej krízy, ktorá započala v roku 2008. Na odhadnutie podmieneného rozptylu, ktorý slúži ako proxy k dvom neistotám, používame dvojrozmerný GARCH(1,1) model s konštantnou podmienenou koreláciou kovariančnej matice. Následne sme použili test Grangerovej kauzality na odhad kauzálnych efektov medzi štyrmi premennými. Objavili sme niekoľko zaujímavých výsledkov. Za prvé, nepodarilo sa nám dokázať existenciu vzťahu variability inflácie a produkcie, a ani existenciu Phillipsovej krivky. Za druhé, objavili sme štatistickú podporu pre kladný kauzálny efekt inflácie na jej neistotu a záporný kauzálny efekt pre opačný smer pôsobenia. Navyše sa nám podarilo nájsť dôkaz pre nepriamy záporný kauzálny efekt inflácie na rast produkcie, čím sme našli podporu pre politiku nízkej a stabilnej inflácie v regióne. Ako posledný výrazný výsledok sme ukázali, že kríza má významný dopad na výsledky, pretože ovplyvnila správanie podmenených rozptylov a kauzálnych efektov medzi premennými. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Inflation-Output Variability Relationship in the CEE countries: A Bivariate GARCH Model
Kubovič, Jozef ; Čech, František (vedoucí práce) ; Červinka, Michal (oponent)
Táto práca sa zaoberá analýzou vzťahu variability inflácie a produkcie, a taktiež kauzálnymi vzťahmi medzi infláciou, rastom produkcie a ich neistotou v regióne strednej a východnej Európy počas obdobia ekonomickej krízy, ktorá započala v roku 2008. Na odhadnutie podmieneného rozptylu, ktorý slúži ako proxy k dvom neistotám, používame dvojrozmerný GARCH(1,1) model s konštantnou podmienenou koreláciou kovariančnej matice. Následne sme použili test Grangerovej kauzality na odhad kauzálnych efektov medzi štyrmi premennými. Objavili sme niekoľko zaujímavých výsledkov. Za prvé, nepodarilo sa nám dokázať existenciu vzťahu variability inflácie a produkcie, a ani existenciu Phillipsovej krivky. Za druhé, objavili sme štatistickú podporu pre kladný kauzálny efekt inflácie na jej neistotu a záporný kauzálny efekt pre opačný smer pôsobenia. Navyše sa nám podarilo nájsť dôkaz pre nepriamy záporný kauzálny efekt inflácie na rast produkcie, čím sme našli podporu pre politiku nízkej a stabilnej inflácie v regióne. Ako posledný výrazný výsledok sme ukázali, že kríza má významný dopad na výsledky, pretože ovplyvnila správanie podmenených rozptylov a kauzálnych efektov medzi premennými. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Podmíněný Účinek Institucí na Hospodářský Růst: liší se systematicky úroveň institucí se stupněm hospodářského rozvoje?
Shvechikov, Ivan ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Koncept kvalitních institucí, prosazovaný v odborné literatuře jako prostředek ke zvýšení růstu HDP, trpí nedostatkem jasné implementační strategie. Vzhledem k tomu, že rozvojové země obvykle nemají dostatečné zdroje, aby si mohli rozsáhlé reformy napříč všemi institucemi dovolit, tento nedostatek klade značné překážky pro praktické využití daného konceptu. Tato práce proto jde za rámec prostého konstatování důležitosti institucí a stanovuje si za cíl dokázat, že vliv institucí se liší v závislosti na stupni hospodářského rozvoje. Pro provedení empirického výzkumu je zvolen model pevných efektů a jsou použity interakce mezi mírami institucionální kvality a podílem střední třídy. Získané koeficienty naznačují, že instituce podporují hospodářský růst, pouze pokud podíl střední třídy přesahuje 25%. Zároveň ale různé aspekty institucionální kvality vykazují protichůdnou dynamiku. Regulace korupce začíná mít pozitivní účinky na růst HDP pouze tehdy, když střední třída představuje více než třetinu populace, zatímco význam vládní efektivity pro hospodářský růst s větší velikosti střední třídy naopak klesá. Tyto výsledky potvrzují přítomnost podmíněnosti a popírají existenci univerzálního návodu na institucionální reformy. Zavádění lepších institucí s ohledem na místní specifika by proto mělo přinést lepší výsledky z hlediska hospodářského růstu, než bezprostřední adopce ideálních institucí, tak intenzivně prosazovaná Světovou bankou a MMF.
|
host ::
RSS.